Informace

Srí Lanka je připravena ukázat Vám svoji tvář …

Slunce, voda, vzduch

DSCF0505aVšechny břehy ostrova omývá velmi teplý Indický oceán. Podnebí Srí Lanky je ovlivňováno tropickými monzuny, na jihu je vlhké rovníkové podnebí, sever ostrova je o hodně sušší. Období dešťů je dvakrát do roka -  od června do září a od listopadu do ledna. Průměrná roční teplota se pohybuje od 27–30 ⁰C. Teplota moře má po celý rok 27-29⁰C. Slunce je opravdu rovníkové a opaluje víc, než by si člověk myslel. Prvé dva dny je potřebný krém se silným faktorem, ale i kdyby Vám pokožka zčervenala, existuje tu 100%-ní záchrana, přírodní produkt, který některým Srílančanům roste doma  na zahradě – aloe vera. Když Vám dužinou z živé rostliny potřou červená místa, do rána Vám zhnědnou. Dá se tu koupit i hotový gel.

Pláže

DSCF0422aHebké, písčité a velmi, velmi teplé. Přes den se po nich na boso chodí jen stěží a bez osušky si do písku nelehnete. V noci po nich běhají krabi. Ti jsou ale plaší a na lidi neútočí. Při troše štěstí můžete při západě slunce vidět i želvu. Už není mnoho míst na světě, kam chodí mořské želvy klást vajíčka. Na Srí Lanku prý chodí „všech sedm druhů“. A lidé jim tu pomáhají. Zřizují pro ně skromné farmy, do kterých přenášejí vajíčka po nakladení, aby jich co nejvíc uchránily před přirozenými škůdci. Po vylíhnutí umisťují malé želvy do nádrží s vodou a až když dosáhnou bezpečné velikosti, pouštějí je do oceánu.

Rybáři a rybolov

DSCF2146aTéměř každý, kdo žije na pobřeží, je i rybářem. Ti nejchudobnější loví jen pomocí prutů. V oblastech s velkými vlnami si upevňují dále od břehu dřevěná bidla na kterých sedí aby je vlny neodnesli ke břehu. Bohatší rybáři loví z lodí. Rybolov, který je nejčastější obživou obyvatel ostrova, dodává pobřežím akční atmosféru. Když zapadne slunce, můžete pozorovat na vodě množství světýlek, jako kdyby v dálce vedla autostráda. To ale celou noc plavou rybářské čluny na místa, kde ráno – před úsvitem – loví svoji kořist. Pokrmy z takto čerstvě nachytaných ryb se ani nadají porovnávat s mraženými  potvorami z našich supermarketů.

Příroda

DSCF1403aLidé jsou tu velmi spjati s přírodou, která je dosud divoká, nezkrocená a plná exotických zvířat. Slony shromažďují do rezervací, jelikož mají obrovskou spotřebu dřeva a doslova planýrují okolí. Kdysi je používali i na těžké práce a doposud je umí výborně vycvičit a předvádět je turistům Povozit se na slonovi je méně nebezpečné než na koni, protože je rozumnější, ohleduplnější a klidnější. A tak má takováto fotka pro nás ještě o hodně větší cenu. V zahradě za domem můžete na palmách pozorovat opice a v řece uvidět krokodýla. Před ještěrkami a hmyzem vás v noci ochrání důmyslné dýmové spirály.

Lidé

DSCF1542aSrílančané, jsou neskutečně pohostinní a dali by Vám vše. Určitě jsou to nejusměvavější lidé na světě, kteří slovo stres ani neznají. Rádi hrají na bubny, zpívají, tancují, nikam nespěchají a mají čas na sebe navzájem i na Vás. Dá se s nimi domluvit anglicky, někdy i německy a rusky. Ještě hodně žen nosí stylové šaty (sárí) v překrásných barvách a velmi jim to sluší. Tradičním oblečením mužů je sukně uvázaná na břichu na uzel a košile s krátkým rukávem. Umí se ovšem obléct i jako Evropané.

Strava

DSCF1238aBlízkost asijského kontinentu má vliv i na místní gastronomii, která je velmi podobná té indické. Nejen že tu roste mnoho druhů koření, ale oni je i používají při přípravě jídla. Kořeněná jídla a rýže na několik způsobů jsou pravidlem každého oběda. Stejně často se používá i kokosový ořech – s mlékem se zahušťují omáčky a dužina se přidává do sladkostí. Nejpoužívanějším dochucovadlem je kari, které se vyrábí z cibule, zelených čili papriček, kokosového mléka, hřebíčků, muškátového oříšku, skořice a šafránu. Hotely už vědí, že pro Evropany nemají vařit tak pálivě, jako pro domorodce, ale v restauraci je třeba se domluvit dopředu. Těstoviny s čili kořením, které tu papají dvouleté děti místo čokolády, by Vám mohly lehce vehnat do očí slzy. Přesto je však jídlo mimořádně chutné, především kuře s rýží, všechny druhy ryb a opékaní krabi. Buddhisti maso z velkých zvířat nejedí, ale připravit ho umí dobře.

Z ovoce jsou tu nejchutnější manga a ananasy, které se dají konzumovat syrové a jsou úžasně sladké a jemné. Seznámíte se i se skutečnou chutí banánu, který dozrál na stromě a ne v kamionu. Ovoce je nejlepší kupovat v samostatných stánkách velkých jako naše PNS. Často jsou otevřené non stop, protože majiteli se nevyplatí vše odnášet a zase přinášet. Nedivte se, pokud Vám i ty nejlepší lahůdky budou balit do novinového papíru, nic lepšího asi nemají.

Stejně jako v jiných exotických krajinách i tady se nedoporučuje konzumovat vodu z vodovodu a led z ní vyrobený. Při kupování balených tekutin se vždy přesvědčte, jestli jsou dobře zavřené a v lahvi se nachází ten nápoj, za který platíte. Pokud se rozhodnete osvěžit kávou, nebuďte překvapeni její nízkou kvalitou. Srílančané totiž upřednostňují čaj. Pěstují ho tu již dlouhá léta a Srílanský čaj se stal významnou exportní komoditou krajiny. Většinou se podává s teplým mlékem a cukrem. Z dalších nealko nápojů je oblíbená citrónová limonáda – lime juice.

Z alkoholických nápojů tu najdete pivo Lion Pilsner a Royal Pilsner vyráběné v místním pivovaru Nuwara Eliya Breweries nebo Three Coins z pivovaru McCalums v Negombu. Žádný alkohol nesmí být prodáván na svátek úplňku Pója.

V současnosti začíná být oblíbené palmové víno -  toddy, které se připravuje kvašením palmové živice a připomíná punč. Je vyráběno v různé kvalitě a s různým obsahem alkoholu.

Pro cizince prostírají příbory, ale sami ani v nejslušnější restauraci příbory nepoužívají. Jedí prsty pravé ruky a levou ruku považují za nečistou. Kdykoliv se k nim můžete přidat a po jídle Vám přinesou automaticky misku s vodou na umytí rukou.

Buddhismus

DSCF2045aJe tu nejrozšířenější náboženství. Tak jako křesťané uctívají Ježíše Krista, Buddhisti uctívají Gautama Buddhu. Jeho sochy v nadživotní velikosti je možné vidět vytesané do skály a nebo vyrobené ze dřeva či z kovu a natřené bílou,  nebo zlatou barvou. Fotit se s Buddhou není zdvořilé, neboť se tím člověk snaží být stejným nebo důležitějším než Bůh. Do chrámů a na svatá místa je třeba vstupovat bosí. Ve velkých městech si boty můžete odložit v šatně na boty u vchodu do chrámu. Tady se také dají koupit živé květy, které uvnitř chrámu kladete postupně na oltář a v duchu vyslovujete svá přání.

Buddhističtí mniši se oblékají do oranžové látky a jsou nejváženějšími občana ostrova. Dokonce i první dvě místa v autobuse jsou rezervována pro mnichy a až následující dvě pro těhotné ženy. Když zemře obyčejný člověk, zavěsí přes cestu bílé trojúhelníkové vlaječky, když zemře mnich, zavěsí žluté.

Školy

DSCF1745aDobré vzdělání je na tomto tropickém ostrově velmi ceněno a to se odráží v celkové vysoké  gramotnosti místních obyvatel. Početné skupiny Srílanských školáků v pečlivě nažehlených sněhobílých uniformách postávají na autobusových zastávkách okolo cest, nebo jdou pěšky do, anebo ze školy až  několik kilometrů denně. Školní uniformy i učebnice poskytuje vláda zadarmo. Bezplatné vzdělání od mateřské školy až po univerzitu bylo zavedeno po 2 světové válce a na státních školách je bezplatné dodnes. Školní docházka začíná v 6-ti letech dvouletou přípravkou a po ní následuje desetiletá škola. Dále je možné pokračovat ve studiu na vysoké škole, které už není povinné. Existuje tu také mnoho soukromých, většinou mezinárodních vzdělávacích institucí od předškolního věku a výše. Těmto školám se často říká „anglické střední“ školy.

Ayurveda

Tradiční Srílanské umění léčení, praktikuje se již přes 3000 let. Je to medicínský systém uznaný i Světovou zdravotnickou organizací, který neléčí nemoc jako takovou, ale její příčinu a kořeny v těle a mysli člověka. Je to životní věda a zároveň způsob života. Využívá bylinkovou terapii, očistné kůry, masáže, koupele, olejovou a čajovou léčbu, je zejména doporučená v rámci stravování a chování se. Díky ní jsou Srílančané ve vynikající fyzické a psychické kondici i ve vysokém věku.

Doprava

DSCF1511aDoprava na Srí Lance se dělí na vlaky, autobusy, taxíky  a tuk- tuky. Na delší tratě je nejlepší vlak a na krátké tuk-tuk.

Posádku v autobusu tvoří řidič a vyvolávač, který k této funkci ještě vybírá cestovné. Dveře autobusu jsou stále otevřené. Domácí nastupují tam, kde zamávají na šoféra, někdy doslova za jízdy. Zvoneček na znamení, kde chcete vystoupit, visí šoférovi nad hlavou. Šňůra od něj vede celým autobusem, kdekoliv ji můžete zlehka zatáhnout. Na stanici, zastávce, kdekoliv se stojí, vyvolávač stále dokola vykřikuje místa, kam autobus jede.

Tzv. tuk-tuky jsou trojkolky, motoricky podobné motorce. Dosahují max. rychlost 80 km / hod., nemají dveře a poberou  nejvíc tři pasažéry kromě řidiče.

Při přecházení přes silnici dávejte velký pozor, neboť zde se jezdí vlevo! Po méně frekventovaných silnicích jezdí všechny vozy uprostřed, aby nesráželi chodce a cyklisty, kteří chodí po krajnicích. Až když už jsou si dvě auta velmi blízko, vyhnou se navzájem za hlasitého troubení. Nebuďte však ve stresu. Tady na sebe řidiči netroubí, aby si vynadali, ale se o sobě navzájem informovali. Je to projev zájmu a ne arogance, jako jsme zvyklí doma. Také se není třeba děsit se toho, že řidiči předjíždějí i v nepřehledných zatáčkách. Právě troubením si takovéto manévry umožňují.

Nákupy

Dárkové předměty zakoupené na pláži jsou zpravidla levnější než v obchodech. Mimořádně laciné jsou ručně vyráběné předměty ze dřeva a kokosu. Mušle vylovené z oceánu a drahokamy (ať už volné, anebo ve špercích). Výborným dárkem jsou pravé cejlonské čaje, koření, krémy, oleje či esence. Velmi dobře se dají nakoupit i látky orientálních vzorů, plážové sukně a trička s exotickým potiskem.